
Zdroj náhledové fotografie je freepik.com
Životní rovnováha – dvě slova, která se objevují v titulcích, reklamách i pracovních inzerátech. Ale co opravdu znamenají? A je vůbec možné ji jako moderní žena skutečně zažít? Odpověď zní: ano. Ale ne bez vědomého úsilí, priorit a odvahy říkat „ne“.
Dnešní doba klade na ženy extrémní nároky. Mají být úspěšné v práci, milující doma, dokonalé matky, pečovatelky, přítelkyně, dcery, manželky i podnikatelky. Mnohé z nás tak denně balancují mezi e-maily, rodinnými večeřemi, hlídáním dětí, pracovním stresem a touhou po chvilce klidu. Právě proto je otázka rovnováhy mezi pracovním a osobním životem nejen aktuální, ale zcela zásadní pro duševní i fyzické zdraví.
Podle průzkumu společnosti Deloitte z roku 2024 označuje až 70 % žen v ČR stres z nedostatku rovnováhy za hlavní důvod vyhoření, únavy i nespokojenosti. Alarmující je, že mnohé ženy vnímají chronický stres jako „normální součást života“ – přitom existují konkrétní kroky, jak z toho začarovaného kruhu vystoupit.
Prvním zásadním krokem je definovat vlastní hodnoty a priority. Co je pro mě opravdu důležité? Co mě nabíjí? Často se stává, že se žene za cíli, které vlastně nejsou její – ale očekávané společností nebo rodinou. Psycholožky radí vytvořit si „životní mapu“, ve které si upřesníte své hodnoty – a podle ní pak upravit denní rutiny, pracovní návyky i způsob odpočinku.
Dalším klíčem je umění říkat ne, a to bez pocitu viny. Ženy často přebírají roli pečovatelek a bojí se odmítat – ať už jde o šéfa, kolegyni nebo rodinu. Přitom říct „ne“ je největší forma sebeúcty. Není to odmítnutí druhých – ale ochrana vlastních hranic. Tato dovednost vyžaduje trénink, ale postupně z ní může být největší opora každodenního klidu.

Flexibilita v práci je dnes jedním z nejsilnějších nástrojů pro dosažení rovnováhy. Home office, zkrácené úvazky, hybridní modely nebo projektová práce umožňují ženám lépe sladit profesní ambice s osobním životem. Mnoho firem v ČR, např. Avast, Kiwi nebo Škoda Auto, zavádí programy na podporu well-beingu a rodičovství – a to nejen pro matky, ale i pro pečující osoby obecně.
Neméně důležité je plánování času. Žena, která chce dosáhnout rovnováhy, se musí naučit pracovat s energií, ne jen s kalendářem. Ne každá úloha vyžaduje stejnou pozornost. Využívej techniky jako „time blocking“, metoda Pomodoro nebo digitální detox – pomáhají lépe strukturovat den, snižují zahlcení a vytvářejí prostor pro kvalitní odpočinek.
Work-life balance ale není jen o práci. Je to i o vztahu k sobě samé. Kdy jsi naposledy dělala něco jen pro sebe? Hodinu v přírodě? Tanec? Kreativní činnost? Mnohé ženy říkají, že na „já čas“ nemají čas – ale pravda je taková, že bez něj se rovnováha nikdy nenastolí. Sebepéče není luxus, ale nezbytnost. A i dvacet minut denně mohou změnit celý tvůj den.
Psychiatři upozorňují i na rostoucí syndrom superžen, které se snaží zvládnout vše perfektně. Přitom klíčem není výkon, ale uvolnění. Skutečný work-life balance nevzniká tím, že všechno stihneš – ale že se naučíš, co nemusíš. Minimalismus v každodenních úkolech, delegování a zdravý chaos jsou často důležitější než dokonalý plánovač.
Zásadní vliv na rovnováhu má také komunita – ženy, které tě podporují, inspirují a nehodnotí. Mít vedle sebe jiné ženy, které řeší podobné výzvy, je jako kyslík. Dnes vzniká řada online i offline komunit, mastermindů, ženských kruhů či coworkingových kaváren, kde se ženy setkávají, sdílí a posilují navzájem. Síla ženské solidarity je často tím, co vytáhne ze začarovaného kola přetížení.
Na závěr je třeba si uvědomit, že work-life balance není cíl, ale proces. Každý den se mění. Jsou chvíle, kdy budeš více matkou, jindy více profesionálkou, jindy jen ženou, co potřebuje ležet a dýchat. Rovnováha není perfektní stav – ale plynutí. A v tom plynutí se můžeš cítit svobodně, když si dovolíš být sama sebou.
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: freepik.com